Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miluj bližního svého

2. 03. 2015 12:32:31
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.( 1Kor 13). Tahle myšlenka se mi velice líbí. Láska je to, co nás dělá živými. Vlastně nejen láska, ale jakékoliv city. Bez nich bychom byli jako roboti.

Láska je vůbec krásná věc. Hlavně ta čistá, krystalická. Taková láska, kdy milujeme druhého pro půvab jeho duše. A milujeme ho i s jeho chybami Bez toho, abychom se ho snažili předělat. Kéž by to tak fungovalo všude. Ve skutečnosti spíše máme snahy druhého upravovat k obrazu svému. Většinou tyhle sklony zaznamenávám u žen. Začíná to tričkem ve stejné a barvě a končí neschopností muže mít vlastní názor na... vlastně na cokoliv.

'Miluj bližního svého jako sám sebe!' (Mk 12.). Hezká myšlenka. Moc pěkná. Byť se mi, hlavně v dnešním světě, zdá chvílemi nereálná. Tedy ne že by se lidi zase tak moc změnili, to zase ne. Ale přijde mi, že v dnešní době je všechno nějaké... napjatější. Lidé jsou častokrát vůči jiným nepřejícní a závistiví. A ono je dost těžké mít úctu k někomu, kdo nás bere jako nepřítele a dává nám to najevo.

Milovat svou rodinu, přátele a kamarády? To není problém. Ale milovat někoho, kdo vás nesnáší? To už je trochu tvrdý oříšek. Určitě se nemýlím, když si troufnu tvrdit, že to zná každý z nás. Během života potkáváme i takové lidi, se kterými si prostě nesedneme. Lidí, kteří nás nenávidí za to, jací jsme. Protože by takoví chtěli sami být. Jen to nedokážou. Nebo nás často nenávidí proto, že v nás vidí své slabosti, kterých se nemohou zbavit. A mi jim je připomínáme.

Ale víte, co je úplně nejtěžší? Někoho milovat a nesnášet zároveň. Mluvím o lásce k takovým lidem, kteří jsou vám velice blízcí. Máte toho spolu mnoho společného. Něco vás poutá. A zároveň vám takový člověk ubližuje natolik, že ho za to nesnášíte. Příkladem může být vztah rodiče a jeho potomka. Často se stává, že se matka nebo otec chová k dítěti jako ke kusu hadru, ale zároveň ho miluje mateřskou láskou. No a pak se snadno stává, že dítě začne svého rodiče nesnášet. Jenže ho zároveň i miluje, protože poutu k rodičům je něco, co se jen těžko přetrhne.

Nějaké to moudru na závěr? Milujte své bližní i s jejich chybami. Chovejte k nim úctu a respekt. A to i v případě, že vás nemají zrovna dvakrát rádi. A nedovolte, aby ve vás vyvolávali pocity nenávisti a zášti. Zní to složitě? Možná ano. Ale učiní vás to lepším člověkem. Což za trochu snahy stojí, nemyslíte?

Autor: Zuzana Holmanova | pondělí 2.3.2015 12:32 | karma článku: 11.00 | přečteno: 365x

Další články blogera

Zuzana Holmanova

A zase to klimakterium!

Víte jak, ten přechod není nikdy jednoduchý. Pro ženy ani pro muže. A ruku na srdce, kdo z nás by se bez všem těch klimakterií klidně obešel?

20.3.2017 v 12:50 | Karma článku: 12.79 | Přečteno: 706 |

Zuzana Holmanova

Pohřební kancelář je z důvodu nemoci uzavřena

Přesně tuhle větu jsem dnes letmo zahlédla na tmavých dveřích v jedné ulici v centru města. A to se ví, že mě hnedka zaujala.

4.3.2017 v 17:23 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 560 |

Zuzana Holmanova

Je to ku**a!

Ano, je. Nebo to taky může být kráva. Jen to první je takový ... No ... Hůř snesitelný pro uši. Ale častokrát mnohem výstižnější.

25.2.2017 v 22:46 | Karma článku: 16.52 | Přečteno: 1169 |

Zuzana Holmanova

9 důvodů, proč nerandit s hudebníkem

Anebo to klidně zkuste, pak si to porovnejte, a uvidíme, na kolika bodech se shodneme. P. S.: Jakákoliv podobnost se skutečnými postavami je čistě náhodná.

17.2.2017 v 12:54 | Karma článku: 8.03 | Přečteno: 639 |

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Kratochvíl

Psaní všemi dvaceti

Jelikož nejsem školená písařka, trvá mi napsání jedné stránky A4 docela dlouho. Do klávesnice totiž „klofu“ jedním prstem jedné ruky a zdůvodňuji si to tak, že není důležité, jak rychle člověk píše, ale co napíše.

24.8.2017 v 12:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 14 | Diskuse

Karel Trčálek

Pohostinnost českého národa je jen vylhaný mýtus

Není pohostinnost jako pohostinnost. Kdo jinému postel stele, sám na ní umírá. Po návratu z pohostinství je každý praotcem Čechem, respektive jeho dcerami

24.8.2017 v 11:48 | Karma článku: 4.29 | Přečteno: 75 | Diskuse

Pavel Vrba

Kdo ho vůbec zná? Paulo Coelho.

Na druhou stranu, já bych tohoto spisovatele také neznal, kdybych při pročítání různých citátů nenarazil právě na ty jeho. A přestože má za sebou i bouřlivý život, řada jeho myšlenek mě oslovuje.

24.8.2017 v 11:30 | Karma článku: 7.22 | Přečteno: 92 | Diskuse

Dana Adámková

Psíma očima

Tož nevím, co se u nás bude dít, jenom tuším, že přestavba kuchyně bude asi kvůli mně a mým dětem. Panička začíná být nějaká nervózní. Snaží se, abych nic nepoznala. Já vím svoje.

24.8.2017 v 10:45 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 145 | Diskuse

Marek Valiček

Kdyby tisíc kabinetů

"...no, pomalu abyste se chystali do školy, co?", zaznělo mezi stoly naší zahradní hospůdky a děti, ke kterým byla slova pronesena, se otřásly hnusem a opovržením.

24.8.2017 v 9:18 | Karma článku: 21.66 | Přečteno: 466 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 756

Do, what you love. Remember, who you are & don´t waste your life trying to impress other people.

http://www.facebook.com/pages/Zuzana-Anesa-s-lehkými-úvahami-o-ne-vždy-lehkém-životě/396165033744388?ref=hl



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.