Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žijme přítomností

23. 02. 2015 20:56:22
Co bylo, bylo. Co bude... Kdo ví, co bude.

Někteří z nás neustále vzpomínají na to, co už bylo. Na něco, co už nevrátíme zpátky. Na věci, které už nezměníme. Na druhou stranu ale velká část z nás až moc často přemýšlí o tom, co bude. Co by mohlo být. I o tom, co nejspíš nebude. A pří tom všem nám uniká kouzlo přítomného okamžiku.

To mi připomíná jeden kratičký příběh z knihy Elizabeth Gilbert. Byla s kamarádkou v až nadpozemsky nádherné zahradě. A její kamarádka se tak moc těšila, až o ní poví rodině a na to, až se sem jednou bude moct vrátit. Spisovatelka ji napomenula slovy ve stylu: „Ale ty už tu jsi! Užij si to, že tu můžeš být. A nepřemýšlej o budoucnosti.“

Tohle je velká chyba nás, co žijeme v moderní společnosti. Nedokážeme žít přítomností. V tomto ohledu bychom se ale velice dobře mohli inspirovat na Výhodě, kde se lidé soustřeďují na to, co probíhá právě tady a teď.

Užívejte si přítomnost. Vychutnejte si to, že můžete být zrovna tam, kde jste, a právě v tuhle chvíli. Protože tento okamžik se velice rychle stane jen minulostí, o které budete doufat, že ji možná zase jednou zažijete. Nebo budete smutnit nad tím, že už nic nebude jako dřív. A tím pádem budete opět úplně mimo přítomnost.

Naučte se maximálnímu soustředění na to, co právě děláte. Nikdo neříká, že musíte využít dvacet čtyři hodin denně k tomu, abyste se výhradně zabývali přítomností. Koneckonců, nejste zenový mistr. Pro začátek úplně stačí, když se naučíte se plně soustředit na nějakou činnost, které se pravidelně věnujete. Třeba si můžete každé ráno udělat malý kávový rituál. Místo toho, abyste do sebe narychlo nalili, pijte ho po malých doušcích. Vnímejte jeho temně hnědou barvu, příjemnou vůni a chuť. A nemyslete přitom na sto padesát věcí okolo.

Vašim vlastním rituálem ale může být i každodenní procházka, byť jen několikaminutová. Vnímejte vlastní dech, rozmanitost věcí kolem sebe, hru slunečních paprsků nebo třeba proměnlivost mraků. Všímejte se detailů. A hlavně, snažte se na nic nemyslet. Protože přemýšlení vás odnáší pryč od nynějšího okamžiku.

A pokud se vám to i tak zdá náročné, zkuste alespoň někdy během dne soustředěně vnímat svůj dech. Třeba při pauze v práci. Už po dvou třech minutách se budete cítit lépe, tak nějak lehce a uvolněně. Alespoň u mě to tak vždycky funguje. Občas mám až pocit, jako bych se tak trochu vznášela.

Co vy? Umíte žít přítomností?

Autor: Zuzana Holmanova | pondělí 23.2.2015 20:56 | karma článku: 17.82 | přečteno: 1812x

Další články blogera

Zuzana Holmanova

A zase to klimakterium!

Víte jak, ten přechod není nikdy jednoduchý. Pro ženy ani pro muže. A ruku na srdce, kdo z nás by se bez všem těch klimakterií klidně obešel?

20.3.2017 v 12:50 | Karma článku: 12.79 | Přečteno: 706 |

Zuzana Holmanova

Pohřební kancelář je z důvodu nemoci uzavřena

Přesně tuhle větu jsem dnes letmo zahlédla na tmavých dveřích v jedné ulici v centru města. A to se ví, že mě hnedka zaujala.

4.3.2017 v 17:23 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 560 |

Zuzana Holmanova

Je to ku**a!

Ano, je. Nebo to taky může být kráva. Jen to první je takový ... No ... Hůř snesitelný pro uši. Ale častokrát mnohem výstižnější.

25.2.2017 v 22:46 | Karma článku: 16.52 | Přečteno: 1169 |

Zuzana Holmanova

9 důvodů, proč nerandit s hudebníkem

Anebo to klidně zkuste, pak si to porovnejte, a uvidíme, na kolika bodech se shodneme. P. S.: Jakákoliv podobnost se skutečnými postavami je čistě náhodná.

17.2.2017 v 12:54 | Karma článku: 8.03 | Přečteno: 639 |

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Kratochvíl

Psaní všemi dvaceti

Jelikož nejsem školená písařka, trvá mi napsání jedné stránky A4 docela dlouho. Do klávesnice totiž „klofu“ jedním prstem jedné ruky a zdůvodňuji si to tak, že není důležité, jak rychle člověk píše, ale co napíše.

24.8.2017 v 12:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Karel Trčálek

Pohostinnost českého národa je jen vylhaný mýtus

Není pohostinnost jako pohostinnost. Kdo jinému postel stele, sám na ní umírá. Po návratu z pohostinství je každý praotcem Čechem, respektive jeho dcerami

24.8.2017 v 11:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Pavel Vrba

Kdo ho vůbec zná? Paulo Coelho.

Na druhou stranu, já bych tohoto spisovatele také neznal, kdybych při pročítání různých citátů nenarazil právě na ty jeho. A přestože má za sebou i bouřlivý život, řada jeho myšlenek mě oslovuje.

24.8.2017 v 11:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 | Diskuse

Dana Adámková

Psíma očima

Tož nevím, co se u nás bude dít, jenom tuším, že přestavba kuchyně bude asi kvůli mně a mým dětem. Panička začíná být nějaká nervózní. Snaží se, abych nic nepoznala. Já vím svoje.

24.8.2017 v 10:45 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 139 | Diskuse

Marek Valiček

Kdyby tisíc kabinetů

"...no, pomalu abyste se chystali do školy, co?", zaznělo mezi stoly naší zahradní hospůdky a děti, ke kterým byla slova pronesena, se otřásly hnusem a opovržením.

24.8.2017 v 9:18 | Karma článku: 21.66 | Přečteno: 457 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 756

Do, what you love. Remember, who you are & don´t waste your life trying to impress other people.

http://www.facebook.com/pages/Zuzana-Anesa-s-lehkými-úvahami-o-ne-vždy-lehkém-životě/396165033744388?ref=hl



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.