Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Punčocháče? Prosím, ne!

12. 01. 2015 23:25:47
Dnes je mi něco přes dvacet. I přesto jsem ve fázi, kdy občas vzpomínám na časy, kdy jsem chodila do školky. Ne, nebojte, nejsem chronický „vzpomínač“, který neumí žít přítomností. Jen se občas ráda vrátím v mysli do minulosti a popřemýšlím, jaké to tehdy bylo...

Možná je to jen moje zdání, ale přijde mi, že za nás to bylo všechno ještě jinak. Tedy, abych to upřesnila, když jsme my byli v předškolním věku. Přeci jen, počátek devadesátých let ještě tak trochu dozníval časy dřívějšími. A to se projevovalo třeba v oblékání, účesech, ale i na hračkách a tak podobně.

Víte, já mám nejvtipnější vzpomínky na (nejen) svůj šatník. Když někde slyším slovo kamaše, začne mi přebíhat mráz po zádech. Pokud se slovo, nedej bože, opakuje, beru rychle nohy na ramena. Také si pamatujete na tu šílenou věc, kterou vám maminka v zimě cpala pod kombinézu a která vám až příliš obtáhla nohy a tak nepříjemně kousala a škrábala? FUJ!

Další velice humorné vzpomínky mám na punčocháče. Tedy, nic proti barevným, černým, krajkovým ani jinak zdobeným silonkám a punčochám nemám, ty moderní jsou fajn. Ale ty devadesátkové (a starší) byly jedním slovem ŠÍLENÉ! A to mi prostě nikdo nevymluví.

Punčocháče do oblékaly různými způsoby. Ale všechny měly jednu společnou věc – bylo to mučení. Jen si to představte. Je prosinec, sedm hodin ráno. Je rok 1995. Vám je tehdy přibližně 5 roků. Maminka vás vytáhla z postele. Bohužel ani opláchnutí obličeje studenou vodou vám příliš energie nedodalo. A vás teď čeká oblékání, počínaje punčocháčemi.

Už když se blížíte k posteli, vidíte je tam. Jsou tam srolované jako užovka vyhřívajíc se na sluníčku. A víte co, jsou pěkně zákeřné. Nemluvím o ničem jiném, než o punčochách v neidentifikovatelné barvě (nejspíš to bude vyblitý okr) a s tím děsivým podélným pruhováním.

Oblékání započne vleže. Jiná poloha totiž není přípustná. Ano, chce se vám spát, ale to tu šílenou část oděvu nezajímá. Poté, co vám maminka tu zrůdnost natáhne na tělo, čeká vás další tělocvik. Jste nuceni si stoupnout a čísi ruce vám tahají ty otravné punčocháče až někam, kde v dospělosti končí podprsenka. V horší verzi hororu se dokonce ocitnete na pár vteřin několik centimetrů nad zemí.

Dopoledne si pak hrajete s kamarádkami ve školce. Všechny se v počátku pohádají o kočárek, následně jedna z nich brečí atd. A protože jí pořád lezou punčocháče, vypadá, jako by se neustále drbala na břiše.

Ale hlavně, na druhém konci herny je skupinka kluků. Většinou si hrají s auty nebo se stavebnicí. Nehádají se, nervou si navzájem vlasy ani nebulí kvůli blbostem. S dívkami je však pojí jedna věc. Ano, hádáte správně, lezoucí punčocháče. Ovšem s tím rozdílem, že chlapci si je tahají mnohdy i desítky centimetrů za sebou...

Autor: Zuzana Holmanova | pondělí 12.1.2015 23:25 | karma článku: 14.27 | přečteno: 1601x

Další články blogera

Zuzana Holmanova

A zase to klimakterium!

Víte jak, ten přechod není nikdy jednoduchý. Pro ženy ani pro muže. A ruku na srdce, kdo z nás by se bez všem těch klimakterií klidně obešel?

20.3.2017 v 12:50 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 665 |

Zuzana Holmanova

Pohřební kancelář je z důvodu nemoci uzavřena

Přesně tuhle větu jsem dnes letmo zahlédla na tmavých dveřích v jedné ulici v centru města. A to se ví, že mě hnedka zaujala.

4.3.2017 v 17:23 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 545 |

Zuzana Holmanova

Je to ku**a!

Ano, je. Nebo to taky může být kráva. Jen to první je takový ... No ... Hůř snesitelný pro uši. Ale častokrát mnohem výstižnější.

25.2.2017 v 22:46 | Karma článku: 15.25 | Přečteno: 1145 |

Zuzana Holmanova

9 důvodů, proč nerandit s hudebníkem

Anebo to klidně zkuste, pak si to porovnejte, a uvidíme, na kolika bodech se shodneme. P. S.: Jakákoliv podobnost se skutečnými postavami je čistě náhodná.

17.2.2017 v 12:54 | Karma článku: 8.03 | Přečteno: 629 |

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Tesknění se zakazuje

Mateřství k ženě patří a s ním si žena může splnit svou odvěkou roli. Být mámou, sledovat první krůčky, slova... Ale přijde dospělost a s ní i prázdné hnízdo

27.3.2017 v 6:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 19 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Dyť ta jachta musela stát balík, a že pak nekrásnější věci jsou zadarmo

Začátkem devadesátých let, hned po Sametovce, se u nás s cestovkami roztrhl pytel. Co dříve bylo skoro nemožné, najednou bylo velice jednoduché.

26.3.2017 v 22:30 | Karma článku: 6.81 | Přečteno: 249 | Diskuse

Jan Pražák

Paní doktorka

„Lenko, podívej, tatínek je chirurg, já očařka a tebe jednou taky čeká lékařská fakulta. My ti do toho samozřejmě nechceme mluvit, ale je přece jasné, že tvůj životní partner bude taky doktor.“

26.3.2017 v 19:59 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 607 | Diskuse

Pavel Nitka

Hoax aneb Proč to nenapsat, když tomu lidé věří

Tohle je sonda do života poplašné zprávy. Vlastně její životopis. Seznamte se, tohle je HOAX... Už jste se určitě setkali.

26.3.2017 v 19:25 | Karma článku: 11.55 | Přečteno: 435 | Diskuse

Ladislav Jílek

Na okraj pohřbu arcibiskupa

Miroslav kardinál Vlk v závěti neurčil, kde má být pohřben, pohřbili ho v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha, kde je pohřbena většina pražských arcibiskupů. Někteří tam však nejsou.

26.3.2017 v 18:36 | Karma článku: 18.36 | Přečteno: 747 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 10.77 Průměrná čtenost 750

Do, what you love. Remember, who you are & don´t waste your life trying to impress other people.

http://www.facebook.com/pages/Zuzana-Anesa-s-lehkými-úvahami-o-ne-vždy-lehkém-životě/396165033744388?ref=hl



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.