Bojíme se úspěchu?

Strach, že selžeme, nás neustále pronásleduje. Obavy z toho, že zklameme sebe i ostatní, se staly součástí života. Proč jsme se ale, na druhé straně, začali bát i úspěchu?

Každé rozhodnutí v životě nám něco přináší. Neustále musíme volit, jestli chceme to, či ono. Jsou záležitosti, ve kterých se rozhodujeme rychle, protože přesně víme, co chceme. Jdeme na oběd a vybíráme mezi špenátem a dušenou mrkví. Pokud odmala nesnášíme špenát, naše volba je jasná. Ale jakmile jsme milovníky zeleniny, přichází dilema. Nemůžeme se rozhodnout. Tápeme a jsme nejistí. Nakonec si ale přeci můžeme dát k obědu špenát a mrkev si připravit doma k večeři.

Ve skutečném životě to ale není tak jednoduché. Nemůžeme si jeden den dát špenát a zítra mrkev. Jsou prostě chvíle, kdy si musíte definitivně určit, jakým směrem se budeme ubírat. A kdy své rozhodnutí nemůžeme vzít zpět.

Je naprosto normální, že se obáváme, jaké bude mít naše rozhodnutí důsledky. Bojíme se, že selžeme. Že zklameme sebe i ostatní. A tak se často raději distancujeme. Nechceme nic řešit, nic měnit. Strkáme hlavu do písku a doufáme, že se věci nějak poskládají.

Každý se bojí neúspěchu. Máme strach, že když se nám něco nepovede, budeme z toho zklamaní. Nikam se nepohneme. Setrváme na bodu mrazu. V horším případě se dokonce budeme muset vrátit. A projít si vším znovu.

Jenže, na druhou stranu, se vlastně bojíme i úspěchu. Ten nás totiž většinou posune někam dále. Vyžaduje, abychom opustili zajeté koleje. A my se nechceme vzdát toho pohodlného vědomí jistoty, kterou máme. Odmítáme se hnout dopředu. Změnit se. Být lepšími lidmi.

Často to bohužel dopadá tak, že nepřijímáme výzvy, které nám život nabízí. A později lamentujeme, jak jsme to tenkrát byli hloupí.

Takže až vám babička (nebo kterýkolik jiný člověk, kterého považujete za moudrého) bude příště radit, abyste nebyli hloupí a šli do toho, prostě to udělejte. Protože každá změna vás někam posune. Někdy z vás učiní z lepšího člověka. A pokud to náhodou úplně nedopadne, i tak si z toho odnesete něco velice cenného. Zkušenost. A také poučení, které vám příště zabrání dělat podobné chyby.

Naučte se přijímat to, co se vám nabízí. Protože taková šance už se nemusí nikdy opakovat. Příště to totiž může být nabídnuto někomu úplně jinému. A vy tak snadno budete tím, který si bude nadávat, že nešel vstříc příležitosti…